Informace o nás

 Zde: Volby v MS Koloměřice - Chrášťany.doc (50,5 kB)

                           Zdravím a vítám všechny milovníky přírody na našich stránkách, které jsem vytvořil, abych sobě i ostatním oživil alespoň část z toho, co se váže k přírodě a myslivosti. Jsem již 27 let členem mysliveckého sdružení Koloměřice – Chrášťany.  Není to však jen členství, je to hlavně láska k rodnémukraji,k rodné vísce a krásné přírodě, která nás ze všech stran obklopuje.   

HISTORIE MYSLIVECKÉHO SDRUŽENÍ KOLOMĚŘICE - CHRÁŠŤANY


O rázu krajiny v dávné době a o množství zvěře nám podává svědectví i kronika Kosmova: "Povrch této země tenkrát zaujímaly širé lesní pustiny, bez lidského obyvatele, zněly však bzukotem rojů včel a zpěvem rozličného ptactva. Zvěře bylo ve hvozdech bez počtu jako písku v moři nebo hvězd na nebi ..."
Mírné podnebí střední Evropy a vhodné geologické podmínky vytvořily z naší vlasti krajinu s nejlepšími podmínkami pro chov zvěře. Tím byl dán první a základní předpoklad pro rozvoj lovectví a později i jeho vyšší formy, myslivosti.
Mimo zvěř, která se u nás dochovala až do dnešních dnů, žil u nás zubr, tur, bobr a los. Průběhem dějin bylo bohatství naší zvěře rozšířeno dovezením daňka, muflona, divokého králíka a bažanta, kteří u nás brzy zdomácněli a dnes již tvoří nedílnou součást naší fauny.
Lov zůstal dlouhou dobu nejdůležitějším zdrojem životních potřeb člověka, a proto nebyl v prvotně pospolném společenském řádu výsadou, ale základním prostředkem k životu. Zvěř nepatřila nikomu a mohl ji lovit každý. V době feudální pro vládnoucí třídu - šlechtu - stal se lov zábavou a prostředkem k hospodářskému zisku, kterou si vládnoucí třída žárlivě střežila.
První zákony týkající se myslivosti byly u nás vydány asi roku 950 knížetem Boleslavem I. Prvním skutečným sdružením myslivců bylo "Lovecké bratrstvo" na panství schwarzenberském se sídlem v Hosíně nedaleko zámku Hluboká, založené 31. 12. 1699. Zdá se, že toto bratrstvo bylo prvním dobrovolným zájmovým sdružením myslivců vůbec.
V roce 1848 byl založen pokrokovými myslivci "Spolek českých myslivců". Císařským patentem ze 7. března 1849 přestala být myslivost dominikálním právem a právo myslivosti se přeneslo na vlastnictví půdy. Patent určoval, že vlastník, mající 115 ha souvislých pozemků může na nich samostatně provozovat myslivost.
Významným krokem v organizačním upevňování myslivosti bylo založení "Ústředního spolku pro ochranu honby a zvěře v Čechách" roku 1883. Později se stal tento spolek jedním ze zakládajících spolků ČSMJ.
Skutečně ryze českým mysliveckým spolkem byl "Hubertus", klub pro kynologii a myslivost se sídlem v Praze, založený roku 1910.
Za první republiky byla myslivost výlučně v rukou buržoasie, reprezentované velkostatkáři, továrníky, velkoobchodníky, vyššími státními úředníky, tj. v rukou vládnoucí třídy a jejich služebníků. Po vzniku Československa v roce 1918 byl ustaven v roce 1919 Československý lovecký a kynologický říšský svaz.
Dne 25. března 1923 došlo k založení nové ústřední celostátní organizace "Československá myslivecká jednota". Téhož roku je vydáván jednotný časopis "Stráž myslivosti". Rok 1923 stal se mezníkem ve vývoji myslivosti, neboť vznikla myslivecká organizace, která byla schopna vytvořit pevný ústřední organizační útvar a zajistit jednotný postup při výkonu práva myslivosti.
Myslivost i za kapitalistické ČSR zůstal výsadou vládnoucí třídy, což ji stavělo do závislosti na politice prováděné buržoasií.
Od ledna 1928 bylo zavedeno pojištění všech držitelů loveckého lístku proti následkům odpovědnosti z výkonu práva myslivosti. Po kruté zimě 1928/29 byl konečně vydán alespoň tzv. "Malý honební zákon", který upravoval dobu a hájení některých druhů zvěře.
V roce 1929 vznikla Československá kynologická unie, která se stala celostátním ústředím pro veškerou kynologii. V roce 1932 se konaly v Brně první všestranné zkoušky Karla Podhajského, založené na trvalou počest zesnulého vynikajícího čs. kynologa a průkopníka naší lovecké kynologie.
Ani tentokrát dělník myslivost provozovat nemohl, a to nejen pro své špatné sociální postavení, ale i proto, že zákon nepřipouštěl, aby mu byl vydán lovecký (tehdy honební) lístek. V zákoně, který tenkrát v Čechách platil, se říká, že honební lístek nesmí být vydán "dělníkům za mzdu denní nebo týdenní pracujícím".
Od roku 1937 byla již myslivost, jako veškerý život v ČSR, ve stínu nacistického nebezpečí. Za okupace český a moravský svaz ČMJ vstoupil do národního souručenství, do centra české reakce s fašistickými sklony (většina členů ČMJ se rekrutovala z agrárních a velkoburžoasních živlů.) Na Slovensku byl lid vyloučen z provozu myslivosti vůbec a myslivost se stala doménou aktivních luďáckých, tedy vyloženě fašistických, živlů. Nacistické Německo se bálo každé střelné zbraně v rukou českých lidí, a proto vydalo velmi přísná omezení pro držení zbraní. Do čela ČMJ byl postaven v roce 1943 velkostatkář A. Schwarzenberg, který byl pro Němce zárukou, že pod jeho vedením nedojde v myslivosti k činům pro nacisty nežádoucím. Hospodářská, organizační a chovatelská činnost byla během okupace značně omezena. Po porážce Německa byl rok 1945 v myslivosti ještě ve znamení ideové a organizační roztříštěnosti ČSMJ - byly tři zemské svazy: "český, moravský a slovenský".
Důležitým aktem před vydáním zákona o myslivosti č.225/47 Sb. bylo rozhodnutí ministerstva zemědělství z 17. května 1946, kterým bylo povoleno pronajímat honitby patřící podniku Státní lesy a statky pouze lidovým mysliveckým společnostem.
V roce 1947 se přestěhoval sekretariát ČSMJ z Brna do Prahy. ČSMJ měla v této době asi 97 tisíc organizovaných členů.
Dne 18. prosince 1947 byl schválen Ústavodárným Národním shromážděním nový zákon o myslivosti. Byl to zákon 225/47 Sb., první tohoto druhu v myslivosti. Zákon nabyl platnosti 1. ledna 1948 a trval do 1. března 1962. Zachycoval a realizoval politický a hospodářský vývoj našeho zemědělství, lesnictví a myslivosti. Odrážel se v něm stav drobné výroby v zemědělství a soukromého vlastnictví půdy a soukromého podnikání vůbec. Nicméně tento zákon o myslivosti byl v porovnání s dříve platnými mysliveckými, právními a politickými normami velmi pokrokový. Byl to nejrevolučnější zásah v oboru myslivosti do buržoasních práv - individuelní formy musely postupně ustupovat social. formě, kolektivní myslivosti. Nejmenší zákonem přípustná výměra byla stanovena na 150 ha honební plochy.
V únoru 1948 byly vytvořeny politické, hospodářské a právní předpoklady pro zavedení nových kolektivních vztahů i v myslivosti. V tomto roce byla provedena očista a demokratizace myslivosti, byly vytvořeny lidové myslivecké společnosti s řádně schválenými stanovami,novou nájemní smlouvou a hospodařením podle nového zákona. Všechny složky ČSMJ se aktivně zapojily do plnění nového budovatelského programu vlády. I první pětiletý plán byl závazný pro myslivecké organizace.
V roce 1950 byla vyhlášena akce "Týden lesů". Týden lesů, později změněný v Měsíc lesů, podnítil desetitisíce myslivců ke spolupráci při zalesňování úhorů, mezí, strží, pískoven, močálů a pastvisek. Od roku 1951 (v důsledku politických událostí z roku 1948) byli vyloučení z pronájmu honiteb jednotlivci, uzavírat nájemní smlouvy mohli jenom tzv,lidové myslivecké společnosti , v důsledku toho se začalo s vytvářením větších honiteb, vedly k tomu hospodářské i chovatelské důvody.
I. celostátní sjezd ČSMJ v roce 1953 měl za úkol zformovat myslivecké řady podle pevné ideologické a organizační zásady. Významným výsledkem bylo také to, že od prvního sjezdu ČSMJ nebyli již soukromí držitelé honiteb ani soukromí nájemci. Novými směrnicemi byl podtržen význam mysliveckých důvěrníků, kteří vedle kontrolní funkce mají za úkol pomáhat mysliveckým hospodářům a mladým myslivcům. Kromě toho byla prověřována bonitace honiteb a činěny pokusy o první organizovanou činnost po odborné stránce ve všech lidových společnostech. Od těchto let se asi datuje vznik našeho sdružení,i přes velkou snahu, nemáme zatím zjištěn přesný rok založení. Dokonce máme dosud i člena pamětníka zakládání ( p.Hoška Jaroslava) který si datum nepamatuje,ví jen že v tu dobu již střílel a má zaplaceny v dokladech známky u ČSMJ. (Uvítali bychom v tomto směru jakoukoli pomoc,děkujeme)


Po prvním sjezdu doznala značného rozmachu i myslivecká kynologie, částečně se zlepšilo i lovecké střelectví. V této době žilo naše střelectví ve znamení úspěchů, kterých jsme dosáhli na mezinárodním fóru.
II. sjezd ČSMJ se konal v roce 1956 v Brně. Důležitým bodem jednání sjezdu bylo schválení nových stanov. V nich se již uplatnily principy široké demokratizace našeho života, kolektivní rozhodování a řízení, osobní odpovědnosti a aktivity členstva. Druhý sjezd uložil tyto hlavní úkoly: splnit úkoly dané plánem myslivosti, tj. dodat veřejnému zásobování co nejvíce zvěřiny, plnit plán odchytu a zazvěřování, zvýšit stavy užitkové zvěře, zvýšit úroveň myslivosti, tzn. politickou a odbornou kvalifikaci členů a hlavních funkcionářů všech složek ČSMJ. Bylo zrušeno sdružení chovatelů loveckých psů a ustaveno 10 chovatelských klubů, které byly organizačně začleněny do ČSMJ.
Od roku 1957 byla závodní střelba na asfaltové terče na baterii a skeetu a závodní střelba kulí předána střelecké sekci ČSTV. V roce 1958 bylo sportovní střelectví organizováno a předáno Svazarmu.
Třetí sjezd se konal v roce 1959. V odborné myslivecké činnosti byly pro další činnost vytýčeny velmi odvážné úkoly, jako zvýšení produkce zvěřiny natolik, aby se do roku 1965 vyprodukoval 1kg zvěřiny na 1ha honební plochy, vytváření větších honebních celků, systematické zazvěřování honiteb kvalitní zvěří, zvýšení efektivnosti odchytu živé zvěře. Na úseku kynologie zvýšit kvalitu loveckých psů, ve střelectví zdokonalování členů ČMSJ ve střelbě formou cvičené střelby.
Na úseku osvětové činnosti došlo k dalšímu rozšiřování spolupráce se školami a mládeží vůbec. Byly pořádány výstavy, filmová představení a začal se uvádět do života "Měsíc myslivosti".
Naše republika byla přejmenována na socialistickou a to 11. července 1960. Byl to výraz vyššího stupně vývoje naší společnosti. Byla provedena územní reorganizace našeho státu a vytvořily se větší kraje i okresy. Tyto důležité změny se promítly i v ČSMJ. I organizaci ČSMJ bylo nutno přizpůsobit novým podmínkám, aby odpovídala nové organizační struktuře státu.
Čtvrtý mimořádný sjezd ČSMJ byl svolán proto, aby organizace myslivecké jednoty byla přizpůsobena novým podmínkám a aby byly vytvořeny předpoklady k plnění nových úkolů, které vyplývaly jednak z nové ústavy, jednak z členství myslivecké organizace v NF. Bylo nutno zrevidovat dosavadní roztříštěnost myslivosti v českých a slovenských krajích a ustavit jednotnou mysl. organizaci. Tyto změny bylo nutno promítnout do nových stanov. Kromě toho se sjezd zabýval rozvojem myslivosti ve třetí pětiletce a metodami plánování. Byla s konečnou platností stanovena míra produkce na 1 ha honební plochy, a to 1 kg v krajích českých a 0,5 kg na Slovensku. Schválen byl návrh na změnu Československé myslivecké jednoty na Českosl. mysl. svaz, ustavení krajských a okresních výborů, jakož i jednot, tedy základních organizací ČSMJ.
Nový zákon o myslivosti byl vydán 23. února 1962 s platností od 1. března tr. Vydáním nového zákona 23/62 Sb. dostali všichni pracující možnost podílet se na výkonu práva a řízení soc. myslivosti. Zákon byl doplněn o další podrobnosti, jako o směrnice o uznání honiteb, o tvoření mysliveckých sdružení a o zařazování honiteb do jakostních tříd. Nový zákon o myslivosti odloučil výkon práva myslivosti od vlastnictví honebních pozemků.Právo myslivosti příslušelo organizacím – státním lesům, statkům a jednotným zemědělským družstvům, které ho mohly či musely za úplatu a brigádnickou pomoc postoupit uživatelům a to sice pouze mysliveckým sdružením. Nejmenší výměra honebních pozemků byla stanovena na 500 ha, v té době byli pozemky a lesy, které Jednotné zemědělské družstvo Nástup Chrášťany obhospodařovalo rozděleny napůl mezi myslivecká sdružení Koloměřice a Hosty kdy jsme měli mimo jiné i celé stráně až ke Šternberku.

 V  roce 1963 oslavili myslivci 40. výročí Československé myslivecké jednoty, první naší jednotné celostátní myslivecké organizace.

Dopis ze dne 15.5.1997:

Myslivecké společnosti Koloměřice: Vážení myslivci,s politováním Vám oznamuji,že dne 31.12.1996 mi skončila platnost loveckého lístku a zbrojního průkazu. Z těchto důvodů a hlavně mého zdravotního stavu nemohu být nadále aktivním členem myslivecké společnosti Koloměřice. Bez jednoho roku jsem strávil v této společnosti 50 roků.(pozn. -  počítám li dobře od r.1948) Proto je mi líto ………..Přeji Vám všem hodně zdraví a velmi úspěšné činnosti v myslivosti………

Podepsán: František Syrovátka Týn nad Vltavou.

Zatím nejstarším úředním dokladem je kniha zápisů,založená na schůzi výboru MS

8.1.1983 ve 14 hod.na koupališti v Koloměřicích.

 

Přítomni:     Soukup František        - předseda MS

                     Brčák Jan st.

                     Syrovátka František     - myslivecký hospodář

                     Hladký Jaroslav

                     Smrž Josef

                     Nechvátal Václav

                     Trávníček Jaroslav      - jednatel

                     Písačka Stanislav        - předseda RK.

                       

 

                             Novodobá historie MS Koloměřice

 

Podle nového zákona o myslivosti č. 270/92 Sb. se ČMS(Český myslivecký svaz) stal organizací s členstvím myslivců zcela dobrovolným a byl zbaven spoluúčasti na řízení myslivosti. Myslivecká sdružení se podle zákona o sdružování občanů č. 83/1990 Sb. stala samostatnými právními subjekty(tzv.transformace) .V roce 1992 byl název Český myslivecký svaz (ČMS) změněn na Českomoravská myslivecká jednota (ČMMJ). Předsedou byl zvolen Prof.ing. Josef Hromas,Csc            

Přípravný výbor pro transformaci MS

 

Trávníček Jaroslav

Písačka Stanislav

Trávníček františek

Pálfi Stanislav

Hladeček Jaroslav

Husa Miroslav

Prášek Josef

Hrdlička Pavel

 

 Členskou schůzí MS Koloměřice 14.8.1992 byli odsouhlaseny a podepsány nové stanovy Mysliveckého sdružení a postoupeny k odsouhlasení Ministerstvu vnitra.

 

Přítomni: Hajíček Václav,Hošek Jaroslav,Hospodářský Jan,Hladeček Jaroslav,Husa Miroslav,Hrdlička Pavel,Koubek František,Michalec František,Nechvátal Václav,Písačka Stanislav,Pálfi Stanislav,Pešta František,Syrovátka František,Smrž Josef,Trávníček Jaroslav,Trávníček František Chr.,Trávníček František Kol.,Záveský Václav ml. OMUVENI : Brčák Jan,Červinka Adolf,Prášek Josef,Urban Josef,Záveský Václav st.,ing.Knor Josef.

 

Zákon o myslivosti č. 270/92 Sb opět sloučil výkon práva myslivosti s vlastnictvím honebních pozemků, podle tohoto nového zákona začalo slučování vlastníků honebních pozemků do honebních společenstev tak, aby se dosáhlo minimální výměry 500 ha souvislých honebních pozemků které zákon ukládal.Za tímto účelem se obcházeli vlastníci pozemků a podepisovali se smlouvy mimo jiné obcházel i člen našeho sdružení p. Fr.Koubek , který jménem myslivců(neřekl však jakých) podepsal převážně s největšími vlastníky pozemků v katastru celého MS Koloměřice smlouvu o pronájmu pozemků k výkonu práva myslivosti. Důsledek byl ten že pár členů MS Koloměřice z Doubravky v čele s p.Koubkem prohlašují, že netrvají na získaných pozemcích v katastrech obcí Chrášťany a Koloměřice,dostanou-li k honitbě jak lesní,tak i ostatní pozemky v katastru obce Doubravka náležejících obci Doubravka, aby nově tvořená honitba měla nejméně 500 ha, proto dochází k dělení honitby na dvě.

V roce 1993 Myslivecké sdružení Koloměřice přišlo díky oddělení Honebního společenstva Doubravka o víc než 500 ha honebních pozemků v katastru obcí Doubravka a Doubrava o Koloměřické stráně a část honitby na  Hosteckém a Kolodějském katastru.

Od  1.4.1993 má naše sdružení honitbu pronajatou za úplatu na deset let od Honebního společenstva Chrášťany, V roce 2003 je opět podepsána desetiletá smlouva na pronájem honitby s Honebním společenstvem Chrášťany,vyměra honitby se zvětšila o 90 ha.Koloměřických strání,.Současná výměra honitby je 860 ha z toho 148ha lesa. Naše honitba je zařazena do třetí jakostní třídy, kde máme stanoveny normované stavy a to pro srnčí minimálně 9 kusů a maximálně 30 kusů, pro zaječí zvěř minimálně 25 kusů a maximálně 70 kusů, pro bažanta obecného minimálně 17 kusů a maximálně 40 kusů.

Dále ze spárkaté zvěře lovíme černou a mufloní zvěř, která není a ani nemůže být normovaná vzhledem k malé výměře lesa, u černé zvěře máme celoročně povolen lov selat a lončáků a v zákonné době lov bachyní bez omezení počtu zatím do konce roku 2012, na lov muflona v rámci toho aby nevznikaly další větší škody na lesích, máme letos povolen odstřel v poměru pohlaví dva kusy holé zvěře a jeden beran nad dva roky stáří.

Bez větších problémů i když také s určitým poklesem stavů oproti minulosti, jsou zatím bohatě naplňovány normované stavy srnčí zvěře, zdá se, že ani letošní krutá zima tyto stavy podstatně nesnížíla. Horší je to u bažantí zvěře, kde zatím do současné doby naplňujeme horko těžko maximální normovaný stav,loni po vlhkém jaru a létu byla situace ještě horší. Je to jediná drobná zvěř, u které provádíme částečný, byť malý odlov přírůstku. Do jisté míry toto dáváme do souvislosti téměř s každoročním vypouštěním vynesených slepic a kohoutů.

Například loni 22 + 4. Nejhorší situace je u zaječí zvěře, kterou již asi 10 let nestřílíme, i když každoročně na sklonku léta by se zdálo, že je zajíců poměrně dost, do honů, díky tlaku predátorů, kun, jezevců, koček, volně pobíhajících psů, strak, sojek, výrů,jestřábů v současné době i krkavců,pilichů, káňat, vyder a lišek, například loni bylo střeleno ze škodné zvěře minimálně 20 lišek, 8 jezevců a tři kuny, dále díky silniční dopravě zvláště na silnici mezi Chrášťanami a Týnem každoročně najdeme velké množství sražených zajíců ale i srnčího a divokých prasat, prudké změně úživnosti krajiny po žních, neklidem v honitbě, jsme rádi že se pohybujeme v rámci minimálních a maximálních stavů, aniž bychom je regulovali odlovem.

 

 Zvěř a zvířata se kterými se můžete setkat v naší honitbě :

Srnčí,černá,mufloní,zajíc,bažant,koroptev,sluka,bekasina,kvíčala,holub doupňák a hřivnáč,hrdlička,kachna březňačka,straka,sojka,vrána,krkavec,káně,jestřáb,poštolka, výr,pilich,krahujec, orel mořský,liška,jezevec,kuna,vydra,ondatra a další.

© 2011 Všechna práva vyhrazena.

Tvorba webových stránek zdarmaWebnode