Lovy,hony a naháňky
Jen krátce k tomu, proč lovíme.
Postupem staletí člověk vyhubil masožravce jako své konkurenty,a to především velké šelmy,mimo jiné i tím,že jim vzal životní prostor a potravu tím,že mýtil lesy a civilizoval volnou krajinu a hospodářská zvířata uzavíral do stájí.
Zůstaly jen menší šelmy,které se uměli nejlépe přizpůsobit soužití s člověkem(liška,kuna skalní).V poslední době se v evropské krajině nežádoucně rozmnožují člověkem nově zavlečené šelmy jako jsou psík mývalovitý,mýval severní a norek americký.Nevíme zda se nám nevymknou z kontroly stavy krkavce velkého,kormorána říčního a bobra evropského.Ale i některé druhy spárkaté zvěře,nemající přirozené reducenty či nepřátele mají schopnost se v současné krajině přemnožovat tak,že mohou poškozovat lesní porosty a zemědělské kultury (například divoká prasata,jelen lesní,sika japonský). Životní prostředí zvěře se stále zmenšuje zástavbou sídlišť,průmyslových zón,komunikací a výrazně se narušují i migrační cesty zvěře za potravou a za jedinci svého druhu v období přirozené reprodukce.V takto stále více omezovaném prostoru už je existence velkých masožravců více než problematická (vidíme v televizi příklad s pár medvědy ve volné přírodě) a jedině člověk na základě vědeckých poznatků a společenských zájmů je schopen prostřednictvím chovu a lovu zajistit druhovou a početní regulaci zvěře.
Bylo by licoměrné tvrdit,že lovíme jen pro nutnou redukci zvěře. Radost z mysliveckého zážitku a loveckého úspěchu byla a je podstatnou hnací silou myslivosti a základem odhodlanosti myslivců obětovat svou práci,čas a peníze pro zachování celého volně žijícího světa zvířat jako důležité součásti přírody .Lov přináší loveckou pohodu,rekreaci,lovecké štěstí a uspokojení asi pro 120000 myslivců v České republice, i v nemysliveckých kruzích si větší díl společnosti uspokojuje svou skrytou loveckou potřebu prostřednictvím lovu příbuznými činnostmi jako jsou rybaření,houbaření,potápění,sběratelství přírodnin a různé aktivity.Rozličné jsou jen způsoby a trofeje.Lovit můžeme pouze přírůstek stanovených normovaných stavů podle přesně daných chovatelských kriterií, ( normované stavy tj.počet zvěře v honitbě jsou určeny vyhláškou k zákonu a jsou přírodním bohatstvím státu) Radost a uspokojení z lovu neznamená radost ze zabíjení a žádný myslivec neusmrcuje zvěř bez rozumného důvodu,myslivec si plně uvědomuje rozdíl mezi zachováním života a jeho odnětím,to souvisí s etikou lovu,která morálně zavazuje o zvěř pečovat,stát jí ku pomoci v době strádání a při jejím lovu ji ušetřit zbytečné bolesti a trýzně.
Myslivec je na základě své kvalifikace schopen usmrtit zvěř tak,aby byla ušetřena nepřiměřené bolesti a utrpení ,správně zasažená zvěř zhasíná podle posledních veterinárních a lékařských znalostí téměř bezbolestně.Pro myslivce je závazné,aby zvěř,která okamžitě nezhasla,bezprostředně dohledal či dosledoval,a tak co nejvíce zkrátil její případné utrpení.
Převážná část obyvatelstva má sice ráda zvířata,ale neodříká se konzumace masa. O způsobu zabíjení domácích zvířat nechce raději slyšet a střílení podvědomě považuje za něco,co patří k válce a zločinu. To vede k tomu,že malé děti mají představu,že mléko,maso a uzeniny se vyrábí v továrnách a pěstuje se v nich falešná romantika. Zabíjení pohádkových zajíčků či lištiček děti pak považují za něco hrozného a střílení na lidi v počítačových bojových hrách a televizi považují za legraci.
Trestný čin pytláctví v přeneseném slova smyslu platí i na toulající se psy a kočky.Tato myslivosti škodící zvířata zvěř pronásledují,štvou,zraňují a usmrcují. Pro mysliveckou stráž a hospodáře není usmrcování pytlačících psů a koček potěšením,ale představuje to nejkrajnější opatření.Uvedené osoby se statutem veřejného činitele mají povinnost za zákona taková zvířata usmrcovat. Usmrcení zvířete je způsobeno selháním majitelů,kteří svá zvířata nedrží pod kontrolou.
Závěr: Je naším velkým přáním aby myslivci byli lepší než řadoví občané,bohužel není tomu vždy tak.Selhání jedinců v Myslivosti je stejně časté jako u všech ostatních profesí( politici,podnikatelé,lékaři,pedagogové,policisti,právníci řidiči a další ),o tom že většina myslivců usiluje o dodržování morálky,etiky a zákonů nelze pochybovat,drobné přestupky budou asi i nadále ale děláme vše proto aby nebyly tak časté a byly méně závažné,nikdo není přece dokonalý. (a i svatí prý údajně několikrát denně zhřešili ).
Tohle není určitě náš sen a cíl ( výřad lišek)
